pondělí 28. listopadu 2016

Kdyby ryby uměly řvát

Obvykle jsem proti jakýmkoli radikálním, afektovaným akcím, které vznikají pod taktovkou ochránců čehokoli. Zvířat, přírody, novorozeňátek. Hnutí pro život ode mě dostalo dost peprný mail, když mi pod okny vystavilo obrovský tabule s fotkami potratů. Autoři si neuvědomují, že takové akce lidi akorát naserou, než aby je přiměly k zamyšlení. Existuje ale jedna akce tohoto typu, se kterou naprosto souhlasím a které bych i zatleskala. Jsou to události typu "prodej vánočních psů".


Všimli jste si někdy detailně toho, jak se u nás nakládá s vánočními kapry? Událost organizace 269Life na tento problém upozorňuje. Prodej vánočních psů se pořádá každoročně v Praze a v Brně. Důvod, proč považuji tuhle akci za správný manifest naší "kulturnosti" je právě autenticita. Prodej vánočních psů se od prodeje kaprů až na "surovinu" neliší. Kapři se u nás prodávají za absolutně příšerných podmínek. Doslova leží - ne plavou - tělo na tělo v malých kádích, několik dní pak mnohdy plavou v nevhodné vodě ve vanách, kde jsou mnohdy předvečer Štědrého dne přidušení. Loni jsem spráskla ruce nad kaprem, který ležel na boku a s velkou námahou dýchal ve vaně mé babičky. Mladší estřenice se toho chytila a někde vyštrachala "okysličovač vody", který se dává do akvárií (akvaristům se omlouvám - nějak mi ta terminologie vypadla). Kapr během chvilky nesmírně ožil. Tohle si zapamatujte i pro případ, že jsou vám "rybí práva" u zadku: chcete snad jíst leklé maso? Nebo chcete jíst maso zvířete, které mělo v dosahu alespoň elementární podmínky pro život? Nedochází vám, že se to na kvalitě masa podepisuje?

"Pro Ježíškovu slávu uříznou ti hlavu." Zdroj: Facebook, "Proti projevům nenávisti"


Ale zpět k vánočním psům. Kapři tedy leží ve vodě tělo na tělo (té vody je tam dost málo a vzduchu minimum prostor nula nula prd). Všude krev, zvířata se zabíjí jedno po druhém tak, že se mnohdy ani nepovede usmrtit. Právě takový zážitek mě přivedl na myšlenku omezení masa a živočišných produktů vůbec. Před pár lety jsme s mámou koupily kapra a ve zkratce - zabili ho špatně. Je obvyklé, že se kapří části těla po smrti hýbou, nicméně tohle byly poměrně frekventované a silné záškuby, takže milý umírající kapr nám během odpoledne několikrát zaskákal po kuchyni. Opravdu v dlouhém časovém horizontu a opravdu silně. Ani já, ani máma jsme neměly koule na to jej "dodělat". Dodnes nezapomenu na ty rány v igelitu. Byl to tak odporný zážitek, že jsem rybu pak pochopitelně odmítala jíst a v následujících měsících začal dloouhý proces odvykání si od masa, jenž následoval absolutním utnutím jeho konzumace. Došlo mi, že spousta zvířat před smrtí trpí podobným způsobem a nechtěla jsem se na tom podílet.

To jsem zase odbočila. Ale k jádru kapra pudla: absolutně nic nám nedává právo jakékoli zvíře takhle týrat. Dejme tomu, že hmyz je na takovýhle přístup zvyklý, ale opravdu patří tahle krvavá a násilná scenérie do kulturní evropské země?

Nikomu nekecám do toho, co jí, ale člověk by měl mít alespoň ke tvoru, jehož se chystá pozřít, nějakou úctu. To považujeme oběť zvířecího živůtku za takovou samozřejmost, že jej zaživa naložíme do ledové mísy a pokropíme vodou, aby se neřeklo? Že s ním jednáme jako s věcí, přesypáváme jej jako mouku z kádě do kádě a zvíře poslední chvilky svého života stráví polámané odřené, vyšťavené? A pro co všechno? Pro falešnou tradici, kterou s největší pravděpodobností nezažily ani naše babičky, protože maso bylo obecně luxusem. K tradičním vánočním pokrmům patřily kroupy, houby nebo čočka. Nebo třeba krupicová kaše. To je jedna věc. Druhá věc je: patří k vánoční tradici i řízená tyranie? Já si myslím, že by se pro koupi kapra dalo přijít někam k rybníku, kde jeho život mimo "přirozené" prostředí (ano, vím, že rybníky jsou umělé) nebude tak dlouhé nebo koupit jinou, mraženou rybku. Anebo zkusit úplně nějaké jiné jídlo. 

Takže shrnu hlavní myšlenku pro blbý: kapry si klidně jezte. Nezakazuju vám to, ani nemůžu. Ale zamyslete se nad tím, jestli je skutečně nutné dny, kterým říkáme "svátky klidu a míru", opírat o něco tak odporného. Kapr je možná po stránce IQ debil, ale to i spousta lidí okolo a ke všem se chováme s úctou. A až uvidíte někde naprázdno klapat ty malý tlamičky, představte si, že by vydávaly stejný zvuk, jako mučení psi ve filmech. Ještě byste tomu říkali tradice?

Prodej vánočních psů. Najděte rozdíl. Zdroj: Lidovky.cz

TIP: Přečtěte si webovku Třeboňský kapr a ideálně článek, na který odkazuju zde. Opravdu není nejlepší nápad jakýkoli kus kapra "zachraňovat" koupí. To ho fakt radši snězte.

(Chtěla jsem sem vložit tu scénu z Pelíšků, kde Kodet pouští Ach synku, synku a modlí se za "umučené kamarády, kteří s námi nemohou usednout ke štědrovečerní tabuli", ale sakra, já tu scénu prostě nikde nenašla. Tak zkusme trochu exotičtější maso.)



Žádné komentáře:

Okomentovat

Počítadlo návštěv