středa 7. června 2017

Akvárko s limonádou: první zkušenosti s tibíky

Začala jsem doma chovat dost podivná zvířata. Kromě psa, berušky (o té jindy) a plísně v podpaždí jsem se začala věnovat velice chutnému koníčku. Tedy kvašení lecčeho.

Nenechte se zmást, rozhodně nejednám v zájmu rčení "každé ráno mosím sbírat trnky do kvasu", ale věřte mi nebo ne, jednám v rámci zdravého životního stylu. Různé druhy ovoce ve vodě s cukrem nyní měním v cosi jako nedokvašený burčák díky chytrým potvůrkám zvaným "tibicos".

Dle Wikipedie (#relevantní_zdroje) tibicos pochází z článků mexických opuncií (a tím končí výčet člověku přínosných vlastností,, kterými tato zákeřná kytka disponuje). Tetička Wikipedie ale uvádí, že je to jen jedna z teorií původu. Je teda dost zvláštní, ale nejsem chemik, ani botanik, abych cokoli takového popřela, nebo potvrdila. Ale abych mluvila přesněji. Tibicos (jinak také "tibíci", "japonské vodní krystaly", "australské/kalifornské/whatever včely") je na první pohled neurčitá gelovitá hmota vyskytující se v podobě jakýchsi průsvitných hrudek, na dotek mazlavých a trochu natvrdlých (něco mezi mnou a Leem Beránkem).

Tibi krystaly jsou vlastně taková symbiotická vesnička různých kultur kvasinek, laktobacilů a laktokoků. Nemusíte se bát infekcí při požití, druhy jsou pro člověka bezpečné a liší se od těch, které v nás vyvolávají nepříjemné (ehm, ehm) svědění. Nicméně přesnou skladbu kultur vám nikdo na beton neřekne, jelikož na světě koluje tolik dávek vodních krystalů (s odlišnou historií a stravou), že vám nikdo nemůže natuty potvrdit, co zrovna vaše várka obsahuje.

Abych se dostala k tomu nejpodstatnějšímu, asi vás zajímá, k čemu jsou tibi krystaly dobré. Vezmu to obloukem přes jejich stravování.
Jelikož mám s tibíky čerstvé zkušenosti, nepovyprávím vám dlouhé historky o tom, co jim prospívá a co nejvíce milují. Ostatně to se liší skladbou obyvatelstva v konkrétní tibi vesničce. Obecně vzato se ale tibíci krmí cukrem a vodou. Někteří zkušení pěstitelé AKA chovatelé mají různé zkušenosti s melasou a panelou, což jsou levely, na které ještě nemám skill, jestli mi rozumíte. Nicméně za týden se mi povedlo vyrobit asi tři várky neskutečné dobroty, která odpovídala popisu (#asi_to_tak_má_chutnat) takzvaného vodního kefíru.

Vodní kefír se liší od toho mléčného, jak jej možná znáte. Mléčný kefír je dobrý možná tak na posrání, což sama za sebe u toho vodního mohu vyvrátit, ale nadšenci tvrdí, že vodní kefír vyléčí vše od beďarů po nepamatujusicovšechno (velice vážná nemoc), takže jsem zvědavá na dlouhodobé účinky. Jelikož jsem zatím v prvotní fázi nadšení, očekávám všechno od průjmu až po reset křtu, očkování a otevření třetího oka.

Psát tu návody a recepty tu nemá cenu, protože je jich plný internet. Musím však říct, že správný našenec vám daruje tibi krystalky zadarmo (ono jaksi to jejich rozmnožování patří k dobrému "chovu" a co tak sleduju, nadšenci jich mají dost pro všechny babičky, tetičky, příbuzné do třetího kolena a celou ves). Pokud chcete vyzkoušet, doporučuju facebookovou skupinu "TIBI VODNÝ KEFÍR", kde její členové poskytují návody a cenné rady pro práci s tímto zázrakem. Moje osobní zkušenost je zatím následující.

- "Limonáda" z tibíků chutná fantasticky. První fermentace vyrobí ze sladké vody o něco míň sladkou a skvašenější. Druhá fermentace má už docela grády a je to fakt mňamka.
- Sklenici s kvasícím kefírem jsem přemístila z linky na psací stůl. Pozorovat rozinky, jak plují ode dna k hladině, je lepší, než mít lávovou lampu.
- První týden se se mnou teda neděje vůbec nic.
- Do kefíru dávám datle a meruňky. Meruňky dělají docela bordel a blbě se to z krystalů loví. Datle milujou.

Už jsem nakvákala dost, tak přidávám fotečky pro inspiraci a jupí, jupí do kvašení.




1 komentář:

  1. To zní zajímavě, chutně a hlavně zábavně. :)

    OdpovědětVymazat

Počítadlo návštěv